Se slzou na tváři...

Se slzou na tváři, schoulím se v polštáři.
Ten kdo se zasměje, brzo se dosměje,
až zjistí to, co se teď děje...
Není to příjemná věc, jak pak poznáš přec.
Když někdo pláče, podej mu kapesník,a nechej ho být.
Asi má problémy, však pláče se do krásy.
Nechme ho být... Nechme ho být...

Jen tak na úvod mě napadl rým, a vlastně je i dosti k tomuto tématu. Sice ještě přemýšlím nad tím, jesli mám říct i problémy ostatních, ale já si myslím, že i já jich mám dost. Ne, nebudu tady psát trápení ostatních.Vlastně mám 2 trápení. Všechny sice jsou na stejné téma, ale jsou to 2 trápení.
Už se to počítá...
1) Pes:   Co jsme přijeli z hor je divná. Pořád se stahuje do ústraní.  Třepe se, skoro nechodí, kňučí. Já vím, že je stará, ale to Linda byla taky, a nic se jí nedělo, až poslední (13) rok. Eisi je teprve 10. Vím, je to německý ovčák a ti trpí na klouby, ale to má s kloubama něco společného? Nevím. Mamka říkala, že má i horečku, ale v tom případě by mě zajímalo, jak to zjistila???
2) Kočka:   Od té doby, co jsme přijeli z hor (zase) a kde jezdí jenom na víkendy, pořád mňaučí. Ne, není to mrouskání. Když je vykastrovaná? Hlad nemá, když má plnou misku.